První zamilování

24. srpna 2016 v 19:03 | Andrea Snow |  Téma týdne
První vzpomínka. Na co? Na život? První důležitá vzpomínka?



První vzpomínka na lásku? Zlomené srdce.





Proč? Proč zase láska? Bolí. Jako vždy. Pořád a stále. Od začátku do konce. Snažím se nemyslet a být chladná. Nejde to.

První vzpomínka na lásku. Někdy člověk z hlavy vytlačí to dobré a zůstane jen to špatné. Byl to on. "Láska mého života" V ten moment ano, byl. Nebyla jsem schopna být bez něj. Přeci první láska. První zamilování. Zdál se být skvělý. Pohledný fešák.

A to mě jako chce? Ha.

Tak jo, tak to zkusíme. Budu mu věřit. Ah, asi ho miluju. BUM. Ty mě miluješ? Ehm. No? Tak nic. To já si radši najdu jinou.

Zoufalství a beznaděj. Má život smysl? (Ale jasně, že měl! Hloupá holka!) Proč mě nechce? Co jsem mu udělala? Nechci o něj přijít. Nemůžu. Nejde to. Už nikdy nebudu milovat. Už nikdy to nebude stejný. Už si nenechám ublížit. Už kvůli němu nebudu brečet. Už kvůli NIM nebudu brečet. Nemá to smysl. Je jim to jedno. Nikdo to neřeší. Jen já. A brečím.



O pět let později. Stejná Andrea. Stejné problémy. Stejné starosti.

A co teď? Hloupá holka! Přes rok odmítána? Stále zamilovaná. Po roce. Tak jo, tak to zkusíme, Andreo. (Protože jsem asi jediná kdo s ním chce být.) Znovu oddaná. Znovu stejné chyby. Znovu stejně šílená. Znovu stejně zamilovaná. Znovu stejně hloupá. Tedy, pořád stejně hloupá. Hahaha. Napořád stejně hloupá. Věčně hloupá. Věčně naivní.

Mám tě ráda. Nezvládám to. Nechci to takhle. Nechci být jenom nějaká. Nechci tě milovat. Nenávidím to. Nenávidím tě.


Aneb když Andrea není schopna vnímat rady svých přátel a zase končí na dně. Hip hip hurá. Všichni jsou spokojení.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama